Ve školním prostředí zaklínadlo, které se v dnešní době týká, čím dál tím více dětí. Pedagogicko-psychologické poradny jsou přeplněné, mají dlouhé objednací termíny a nápravná cvičení jsou zatěžující pro děti i celou rodinu.
Třetina případů je však způsobená přetrvávajícími primárními reflexy a to je také důvod, proč klasické nápravné cvičení nepomůže. Je nutný speciální program, který imituje psychomotorický vývoj prvního roku dítěte, aby primární reflexy vymizely, lépe řečeno mohly se proměnit na reflexy postulární – to jsou ty, které potřebujeme na celý život.
Všichni se s nimi narodíme, potřebujeme je, ale ne napořád. Jen nám pomohou na začátku se vstupem do života. Všechny matky dobře znají sací a hledací reflex. Jak miminko bleskově otočí hlavu, když ho pošimráme na tvářičce. Často ho tím jen tak škádlíme, protože nám to připadá strašně roztomilé a legrační. A když tatínkové naléhavě křičí: „(Máňo), pojď se podívat, on mě chytil za palec a nechce mě pustit, on poznal, že jsem jeho táta……!“ Jen těžko v této chvíli můžeme šťastnému otci vysvětlovat, že je to podvědomý, již daný stereotypní pohyb, kterému se říká úchopový reflex.Také je dobře známý reflex, když se dítěti rychle pohne s podložkou, na které leží a ono prudce rozhodí rukama, na vteřinu ustrne a pak začne křičet. Ten se jmenuje pro změnu MORO. Tak tohle a ještě další jsou primární reflexy.
A pak se něco přihodí, neví se přesně co v konkrétním případě a ve které chvíli. Třeba když se maminka v těhotenství často potkává s velkým stresem, chemickými a omamnými látkami nebo s nemocí a dlouho leží a nemá žádný pohyb. Pak se také nemusí povést porod. Je příliš dlouhý nebo překotný, nebo nám musí na svět pomoci lékař císařským řezem. Dalším rizikem je poporodní doba, kdy může dojít k infekci, dlouhodobějšímu odloučení miminka od matky z důvodu nemoci. A nebo, když dítě nemá v prvním roce života, dostatečný, tak nesmírně důležitý pohyb.
Správně by měly všechny primární reflexy vymizet do jednoho roku života. Pokud nevymizí, mohou způsobit problémy, které bývají diagnostikovány jako poruchy školních dovedností, především dyslexie a dyspraxie, ADHD, poruchy pozornosti a chování.
Každý přetrvávající reflex se projevuje jinak. Děti jsou:
Odlišností v chování dítěte je možné si všimnout již kolem druhého roku, ale pracovat na zlepšení je možné až od cca 4 -5 let. Je totiž nutné, aby dítě spolupracovalo. Nejvíce odlišností v chování můžeme zaregistrovat v předškolní době nebo při nástupu do školy, když se již od dítěte očekává takzvaná zralost. Zralost v sociální a emoční oblasti a schopnosti získávat nové dovednosti.
Často se maminkám něco „nepozdává“ ale většinou si nějaké ty odlišnosti nepřipouští, zvlášť když mají vedle sebe moudrou babičku se slovy:
„To je dobré, má ještě spoustu času, on z toho vyroste“, a podobně.
Se začátkem školní docházky je na děti vytvářen tlak ze všech stran. „On nedává pozor, nestíhá jako ostatní děti, pletou se mu písmenka, pořád se vrtí, nesoustředí se, nebo naopak hledí do blba“, (jak rádi často říkáváme). A pak hurá do pedagogicko-psychologické poradny. Tam dítě otestují, občas bohužel i onálepkují a nastává kolotoč náprav v podobě domácích cvičení. V případě přetrvávajících reflexů je to ale k ničemu.
Můžeme se jich ovšem zbavit cvičením, které napodobuje psychomotorický vývoj prvního roku dítěte. Nejsou potřeba žádné léky!
Je pravda, že s přetrvávajícími primárními reflexy se dá žít, ale tělo to stojí spoustu energie. Do dospělého věku si potom neseme problémy, které mají vliv na kvalitu života a více méně stále obtěžují. Při aktivním Moro reflexu je tělo neustále “ ve střehu“. Nadledvinky stále produkují stresové hormony adrenalin a kortizol a jsou tím po delší době vyčerpány. Výsledkem jsou alergie, psychosomatické problémy jako vyhoření, bolesti hlavy, záněty tlustého střeva a vysoký krevní tlak. Může být také zhoršená rovnováha a vyvinout se chronická únava, deprese, nebo závratě. Také mohou způsobit svalové napětí v oblasti šíje a ramen, nebo špatné držení těla. Logické důsledky toho jsou bolesti hlavy nebo bolesti zad.
Takže pokud se vám některé symptomy zdají povědomé, řešte co nejdříve.
Čím dříve tím lépe.