„Je úplně zlatá, celý den o ní nevím“

To slyší „ty šťastněší“ rodiče o svých dětech ve školce nebo ve škole. Ale jen málo z nich ví, že je to v určitých případech stejné, jako když by z úst učitelky slyšeli: „Je to dost náročné, nevím co s ním, neposedí, ruší, pořád lítá po třídě a nedává pozor, nedokáže si hrát sám ani s dětmi …..

Často to vidím na dětském hřišti.

Maminka si může vesele klábosit s kamarádkami, protože její chlapeček lítá po hřišti od jedné atrakce k druhé, neposedí, je stále v akci, bourá dětem hrady a bere jim hračky. Je jen třeba občas kontrolovat jeho bezpečnost.. No a ta druhá stále nechápe, proč její holčička pořád sedí v její bezprostřední blízkosti v „bezpečí“. „Běž si hrát, proč tu pořád sedíš u mě, podívej, kolik je tu dětí houpaček a prolézaček“.

Jsou to dvě různé formy projevu na zpracování přijatých informací z venku, jedna tichá, v koutku, nikdo o ní neví a druhá hlučná, rychlá, rušící. Mozek tyto informace neumí přiměřeně zpracovat, protože se někde něco zašmodrchalo.

Zašmodrchat se to může např. v oblasti přijímání a zpracovávání pohybu, v oblasti doteků – jeho přijímání a předávání, v oblasti zvuků – když se nedokážeme soustředit právě na ten podstatný a ruší nás všechny zvuky okolo, v oblasti zrakových vjemů – když nám vadí příliš mnoho světla, nebo naopak málo, jeho časté střídání a blikání. A v oblasti přetrvávajících primárních reflexů. Jsou to např. sací, hledací, úchopový, Morův a ještě několik dalších, které přetrvají, přestože už od roka u dětí nemají co dělat.

Informace se na nás hrnou od narození ze všech stran a principem správného vývoje je  – schopnost mozku organizovat tyto informace v co nejlepším a nejefektivnějším propojení. Organizace se zlepšuje náročnějšími úkoly. Další odpověď organismu je vždy lepší než ta předcházející.

Své zkušenosti propojujeme a musíme si je uložit, abychom se v další situaci k nim mohli vrátit a ty zkušenosti vydolovat z nějaké naší přihrádky v mozku a správně je využít.

Pokud náš mozek nedokáže informace přijmout, roztřídit, selektovat a dobře je pak využít, je to s přibývajícím věkem a nároky velice těžké.

Proto je dobré „vědět“, že příčinou mohou být přetrvávající primitivní reflexy nebo porucha zpracování vnímání a včas zakročit a pomoci dětem, které mají v těchto oblastech obtíže. Když se totiž včas nezjistí příčiny, může to mít obrovský vliv nejen na získávání nových dovedností, důležitých ve vzdělávání a dalším vývoji, ale také především na sebevědomí.

Specializuji se na poruchy školních dovedností (dyslexie a dyspraxie), a dále na ADHD, poruchy pozornosti a chování způsobené primitivními reflexy, které u dětí z různých důvodů přetrvaly. Dávám mozku dětí novou šanci, zbavit se těchto reflexů a ulehčit si cestu k novým dovednostem a jednoduchému vnímání s lehkostí a přirozeností, dětskému věku tak vlastní. Můj příběh si přečtěte zde >>
  • zdarma pro vás

    Co to jsou přetrvávající primární reflexy a co způsobují? Zjistěte více v eBooku zdarma

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Potkáme se na Facebooku: